Obsah
Poslední tři měsíce jsem se těšila takové ctěné pozornosti veřejnosti jako nikdy. Nemůžu tvrdit, že mi tituly královno nebo můj živote náležely po zásluze. Nevyhledávala jsem je: to ony mě. Na nádraží, v obchodech, na ulici a v busech mě mí fanoušci bez okolků uctívali jako princeznu, madam, lásku, srdíčko nebo právě jejich život.
Zpočátku mě oslovení má královno od taxikáře uvádělo do rozpaků. Ale i když jsem za čtvrt roku jsem poznala jen kousíček obří Kolumbie, našla jsem zde poklad jinde neviděný: studnu neobvyklých oslovení. Taky jsem stihla pochopit, že pokud mi někdo říká „blondýno“, „holčičko“, „lásko“ a podobně, nemám to brát osobně. That’s just Colombians being Colombians.
O kolumbijském oslovovacím koktejlu a spletitosti vykání a tykání si můžete poslechnout v díle Sí señora mého podcastu zCESTY. Jakmile jsem ho vydala, uvědomila jsem si, že seznam Latino oslovení volá po aktualizování. Abyste nebyli ošizení, přikládám rozšířený přehled top kolumbijských oslovení a jejich praktického využití.
Mi amor = Miláčku, Lásko
Osobně mi trvá nějakou dobu, než někomu začnu říkat miláčku. Vlastně si takhle spatra nevzpomínám, že bych kdy někoho miláčku oslovila. První lekci miláčka mi poskytl jeden peruánský mačo, který mi amor současně říkal mně i svojí ženě. Měla jsem z toho značný vnitřní konflikt. Možná za to může Evropa, ale s mi amor se mi pojí exkluzivita.
Univerzálnost lásky jsem pochopila až v Kolumbii, kde mi amor je prostě kdokoli. Miláčkem může být postarší pasažér pro řidiče autobusu anebo já pro paní prodávající arepy. Zároveň ale miláček neztratil svůj intimní rozměr: stále se k němu uchylují i páry, což zvyšuje frekvenci, se kterou ho slýchám na ulici.
Typické užití v praxi:
To musíš támhletudy, miláčku!
(Jakýkoli náhodný člověk, kterého se ptám na cestu)
A co ještě, lásko?
(Paní v pekárně)
Šťastný zbytek dne, miláčku!
(Řidič, co nás právě po šestihodinové jízdě vyklopil na nádraží a je jistě unavený)
Mi amor. Mi amor? Mi amor! Amor, …
(Páry v rozhovoru)
Mami, Papi / Mamita, Papito / Mamacita = taky Miláčku
Ano, mami a papi a jejich odvozeniny vznikly z „mami“ a „tati“. Kromě toho ale na sebe berou význam miláčka. Posuďte různorodost situací:
- Otec říká papi čtyřletému synovi, protože tím myslí „miláčku“.
- Řidič dodávky se slovy „už vám jdu pomoct, papito“ otevírá dveře dědovi.
- Policisti vyhání z TransMilenia pobudy[i] s kartony a pobízí je slovy „no tak, papi“.
- Zelinář na moje „Máte špenát?“ odpovídá „Špenát ne, mami.„
- Paní v secondhandu, když jsem jí právě udělala kšeft za 11 tisíc a poděkovala za nákup: „To já vám, mamita. Dejte mi na sebe pozor, mamita.
- Mamacita možná znáte ze sexy španělských písniček. Někdo tak říká své holce a někdo svojí fence. (A někdo dává obě.)
Česká slovní zásoba je na mamitu a papita krátká. Nebo si dokážete představit policistu, jak pobudu s kartony popohání slovem miláčku?
[i] Za slovo děkuju Sítě.
Princesa = Princezno
Bylo mi velkým potěšením, princezno.
(Člověk, který věnoval dvě minuty svého života, aby mi rozmáchlými gesty ukázal, kudy mám jít, a pak mě tam radši doprovodil.)
Bebe = Bejby
Běž si sednout tamhle, bejby. Tady tě řidič neuvidí.
(Popíjející mačos před hospodou, když jsem si dřepla do zatáčky v naději, že za půl hodiny přijede bus, jak říkali. Na jejich pokyn jsem se přesunula na druhou stranu, ale po hodině jsem to radši vzala stopem.)
Mi vida = Můj živote
Tááááámhle a pak taaaaam, můj živote. Taaaaaam!
(Mi vida se dá aplikovat na všechny situace, kde by se použil mi amor.) Všimla jsem si, že Kolumbijci mají tendenci trochu dramatizovat navigaci. Podle gest, kterými mě navigují k pekárně přímo vedle, bych myslela, že budu muset přejít půlku města.
Tady je to nebezpečný, můj živote.
(Pán s vestou PRIVATE SECURITY, co jel kolem zrovna v okamžiku, kdy jsem se chystala pofidérně vypadající cestou vystoupat na horu Monserrate.)
Corazón = Srdíčko
Co ti můžu nabídnout, srdíčko?
(Taky paní v pekárně.)
Dělá to třináct tisíc, srdíčko.
(Paní zelinářka, když vám buď od oka, nebo doopravdy zvážila nákup.) V Kolumbii se utrácí i vydělává v tisících. Akorát tisícové nuly měně spíš na hodnotě ubírají. Za třináct tisíc tu můžete pořídit ingredience na dvě večeře; kalhoty, top a za zbylé drobné kafe; anebo až třetinu poplatku za výběr z bankomatu.
Niña = Holčičko, Holka
Holka, vypadla ti bankovka!
(Pán, co na mě při běhu několikrát zatroubil. V duchu jsem všechny ty troubící auta posílala do háje, nemůžou si dát svátek?! Ani jsem se nenamáhala za troubením otáčet. O pár metrů později na mě z vytočeného okýnka křičí Niña, vypadla ti bankovka! Opravdu jsem v kapse legín měla s sebou na běh pro všechny případy několikatisícovou bankovku. Než stačím zahájit po bankovce pátrání, už mi ji nějací lidé s úsměvem podávají.)
Holčičko, dívej na toho kolibříka!
(Jmenuje se Adéla, opravuje kolumbijského otce kolumbijská dcera, o které bych přísahala, že je Američanka. Léta v Británii nezapře: konečně někdo bez říkání chápe, že mým uším zní niña od neznámého pána zvláštně.)
Mi reina = Má královno
Nooooo, mi reina.
(Paní, které jsem se právě zeptala, jestli nemá něco bez masa a bez kuřete. Nemá.)
Nooooo, mi reina, jen s cukrem.
(Paní, které jsem se právě zeptala, jestli nemá horkou čokoládu bez cukru. Nemá.) V přítomnosti cukru, hlavně tam, kde ho nečekáte, kupříkladu ve slaném pečivu se sýrem, může Kolumbie konkurovat Peru. Řekla bych ale, že Peru pořád vede. (O cukru v Peru si můžete přečíst zde.)
Señora, Señor = Paní, Pane
Señora a señor uslyšíte vždycky. Nejčastěji v této verzi:
Sí señora.
(Kdykoli bychom my řekli jen „ano“, přifaří se k němu v Kolumbii señora či señor.)
K vašim službám, señora.
(Univerzální odpověď na gracias.)
Hijo, Hija = Synu, Dcero
Dobře, Bůh ti žehnej, synu!
(Náhodná paní, se kterou v džípu sdílí společný prostor moje stehno. Mluví ke klukovi s náušnicí, který z ulice něco říká řidiči do okýnka. Nejsem si jistá, jestli se vůbec znali, ale jsem si celkem jistá, že nebyl její syn.)
Tak už jdeš, synu?
(Paní majitelka hostelu na odjíždějícího turistu.)
Pojďme, dcero.
(Manžel té jisté majitelky, když mi jde ukázat pokoj.)
Poznámka pod čarou: Tady trochu švindluju – synu a dcero letí ještě více v Peru.
Mi veci = sousedko
Původně jsem myslela, že oslovení veci se mě jako gringy netýká, a jen zpovzdálí pozorovala, jak si tak Kolumbijci říkají mezi sebou. Záhy mě ale vzali do party a hned jsem byla sousedka.
Třeba pro pána žebrajícího na ulici:
Můžeš mi pomoci, veci?
Anebo pro paní v pekárně, pro níž jsem ale zároveň byla miláček, srdíčko a její život:
S velkým potěšením, sousedko.
Mona = blondýno
Na rozdíl od sousedky, mona je rezervována exkluzivně mně a všem blondýnám (včetně odbarvených a nabarvených). Co se pojí s oslovením Hola Mona! si můžete poslechnout v podcastu.
„Hola Mona!“ slyším například od klientů na recepci hotelu, kde za ubytování pracuju, anebo od random mačů na motorce, když hikuju.
Bonus: Mučačo, Mučača
Nevím, proč bychom se měli pokoušet přeložit tak geniální slovo jako Muchacho. Anglickým mluvčím by sice mohl jakš takš posloužit ekvivalent guy, ale co by pak byla Muchacha? Gull? Ne. Muchacho je víc než guy.
Odhaduji, že každému člověku myslícímu česky způsobí mučačo a mučača automatické uchechtnutí. (Netuším proč.) Mně zní mučačo o to vtipněji, když tohle cool slovo použije osmdesátičtyřletá babička. Odkazuje se jím s poděkováním k mému dvacetiletému kolegovi. Ten jí zase na oplátku s respektem tyká.
Vtip je v tom, že muchachos si navzájem říkají i machýrci ve španělsky dabované Pomádě; dobře, tady zněl originál guys. Ale jak potom vysvětlíme kázání faráře, který při mši v klášteře rozebírá Písmo Svaté a jako by se nechumelilo úplně vážně káže o mučačos? Ať se pak nikdo nediví, že uprostřed bohoslužby vyprsknu smíchy (mám právo, jsem gringa).
A ještě pár použití muchachy v praxi:
Vidíš támhletu mučaču v modrý bundě? Tam si koupíš lístek.
(Nějaký pán na silnici, který má – jako všici Kolumbijci – přehled o všem dění na ulici. A opravdu: vedle muchachy v džínové bundě stojí muchacho a prodává lístky do busu, který odjíždí od přecpaného chodníku.)
Tamhle, o dva kroky dále, jak je ta mučača v červené.
(Nějaká paní na silnici, co mi vysvětluje, kde najít supermarket. Opustila svůj vlastní stánek se strouhaným mangem, aby se mnou popošla až k místu, od kterého mi mohla říct, že už to jsou jen „dva kroky“. Nevím, co to mají v Kolumbii za zvyk, používat muchachy oblečené do nějaké barvy coby orientační body.)
A já tímto článkem chci vzdát adios, muchachos.
Vše je propojené
Výše uvedená oslovení samozřejmě neexistují jen striktně odděleně, nýbrž v reálném životě dochází k jejich různým kombinacím. Následuje transkripce modelové interakce v rychlém občerstvení:
Máte džus bez cukru?
Sí señora.
Můžu platit kartou?
Sí señora.
Můžu od tebe obdržet platbu teď, chica?
Samozřejmě. Kartou, prosím.
Miláčku?
(Paní mi podává terminál na platební kartu a chce upoutat mou pozornost.)
Hotovo, holčičko.
Otevření do Peru: Chico, Chica, Chicos
O chico, chica, chicos už jste ode mě četli (třeba v Zázrak jménem ČOKOLÁDA). V Peru dávají, pokud vím, přednost chicos před muchachos. Jestli je mezi nimi jiný rozdíl než kulturní, nevím. Každopádně chicos na mě působí jako taková „mladší fáze“ muchachos.
Jako by jazyk odrážel své mluvčí: chico se na (stereo)typického mladého Peruánce s kulatým kukučem opravdu hodí.
