Skip to main content

Mačo pro mě doteď bylo slovo negativní. Ukázalo se, že jsem nevěděla o nic i jeho významu v kontextu džungle v Peru.

Než jsem přišla do Peru, donesly se ke mně párkrát zvěsti o „mačo Peruáncích“.

Jednou jsme v Limě v posteli měly spontánní ženský dýchánek, když Brenda (moje hostitelka) krmila syna a Liz (její hospodyně) jí u toho asistovala.

Tu pronesly Brenda s Liz:

Peruánci jsou na tebe moc mačo.

Zajímalo mě, jak se podle nich mačo projevuje. Prý se povyšuje nad ženu a vyžaduje, aby zůstávala doma.

Ale já chtěla peruánského šamana. Proto jsem do Peru přijela. A tak jsem si zmanifestovala first hand mačo experience. Ani nevím jak.

Mačo pohledem antropoložKY

Mám za sebou měsíc zúčastněného pozorování ve vesničce na pokraji džungle. Tato zkušenost mi poskytla tolik antropologického materiálu, jako celý Bc Kulturní antropologie ne. Učitelé předmětů Základy terénního výzkumu, Tvorba kvalitativních dat či Sociální struktury a sociální světy by na mě mohli být hrdí. Anebo ne, protože jsem některé zásady zúčastněného pozorování porušila. Tak třeba jsem nekriticky přijala perspektivu aktérů. A taky jsem si jaksi popletla roli. Místo antropoložky jsem byla v roli ženy.

Jak vypadají mačos jinde ve světě nevím. Ani jestli je mačo jako mačo. Každopádně mačo ve vesničce na pokraji džungle rozhodně není pejorativní (takové koncepty se ostatně do džungle nehodí). Mačo znamená v tomto světě prostě chlap. A to Chlap s velkým Ch, se vší úctou (a ještě větší), s jakou my u nás vyslovujeme „buď chlap“. Chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, že mačo je čestný mužský titul. Mačo je silný jedinec, který svůj úděl alfa samce a vedoucího smečky nese hrdě a se vším nepříjemným i příjemným, co k tomu patří.

Měsíc jsem pozorovala jednoho peruánsko-amerického mačo narozeného ve znamení býka. Podle nasbíraných kvalitativních dat vypadá „můj“ mačo následovně.

Co mačo nedělá

  • Necítí zimu (umí si zapálit vnitřní oheň)
  • Nepláče
  • Nenosí náušnici (muž s náušnicí není mačo, ale gay)
  • Nevěří na bullshity primero mundo (tak se v Latinské Americe říká euroamerické kultuře)
  • Nepije sójové mléko (aby si nezvýšil hladinu estrogenu)

Co mačo je

  • leader
  • silný
  • rozhodný
  • odolný
  • vytrvalý

Mačo má

  • koule (španělsky se říká „má vejce“)
  • auťák a motorku
  • mega sílu
  • vše pod kontrolou (včetně svého dechu, ženy, syna a dělníků)

Mačo nemá

  • lehký život
  • strach
  • zábrany

Mačo umí

  • postavit dům
  • prodat nápad ženy jako svůj vlastní
  • šarmem přesvědčit ženu, že bez něj nemůže být
  • vycvičit psa (a dítě a ženu)
  • léčit
  • používat mačetu

Mačo neumí

  • vařit (v tom ho doplňuje žena)
  • řešit vztahy

Mačo a „všechno“

  • všechno zařídí
  • ve všem spoléhá na sebe (vycepován životem)
  • přede vším ženu ochrání (ale ne před sebou samým)

Mačo vám rád

  • vše zaplatí (když už jste pod jeho křídly)

Mačo vás nerad

  • pouští z dohledu (když jste jeho žena, dítě či milenka)

Kdyby…(ch byla narozená v džungli anebo v jiné společnosti)

Když gratis odposlouchávám jednoho průvodce peruánských turistů na pevnosti Kuelap, napadá mě, že kdyby mačo žil v době válečníků Chachapoyas, jistě by bydlel v domě pro náčelníka. Lídři, vysvětluje průvodce s čím dál promočenějšími džíny, měli domy ozdobené ornamenty. Přemýšlím, jak v časech kmenového soužití byli silní vůdci vážení.

Můj mačo žije dnes a živí se prací online. Taky ale žije v džungli, která se s tebou nemazlí. Přežijou tu jenom silní.

Přemýšlím, že:

Kdybych byla třeba dcerou válečníka Chachapoyas, byl by tento mačo mužem mých snů.

Kdybych chtěla muže,

  • co se o mě postará,
  • ve všem za mě rozhodne,
  • mača s železnou rukou, který mě v noci zalije něžností a ve dne občas obejme,
  • charismatického lídra, který mi dá děti, i když je možná nechci, protože on ví, že to je smysl mého bytí;
  • kterému budu patřit;
  • kterého budu sdílet s jinou ženou a poslušně čekat, až si na mě udělá čas;

…a kdybych

  • mohla žít jen z toho, že jsem “jeho radostí”;
  • se dokázala odstřihnout od světa a zapřít sebe sama;
  • byla spíš objektem, než subjektem;
  • nebyla z Evropy a neřešila pocity,

mohl by mačo být mým princem na bílém koni.

Líbilo se mi být pár týdnů Jeho vyvolená princezna. Ale i přes mačovo šeptání jsem zaslechla hlásek ve mně:

Takhle jsi to chtěla? Abys sama sebe zapřela? A prince na bílém koni s jinou ženou sdílela?

V době Chachapoyas bych po tom možná toužila. Být po boku silného manžela, který si může dovolit vydržovat dvě ženy. Byla bych jeho krásná vyvolená princezna.

Malý mačo

Velký mačo má čtyřletého syna. Poctivě z něj vychovává odolného mača.

Řekni Adéle, že jsi mačo!

Jsem mačo. Jsem MAČO!

Přitom se mi malý mačo upřeně díval do očí. Ve čtyřech letech mě už skoro přepere. Z jeho sebevědomí bych si chtěla aspoň trochu vzít.

„Po roce a půl v Evropě nebyl schopen tohle říct,“ dodává velký mačo. „Teď už ví, kdo je.“ Jindy malému mačovi velký mačo vysvětluje, že mačo necítí zimu, a učí ho se zahřát dechem. Sám mu jde příkladem.

Mačo a já

Můj vztah k mačovi se vyvíjel touto křivkou:

nadšení,

zamilování,

podřízení (ztráta sama sebe),

rebelství (uvědomění si, že tohle nechci)

a útěk.

Nic nového pod sluncem. 

Nevím, co si o něm myslet.

Vidím ho černě a vidím ho bíle.

Mačo mi v mnohém imponuje.

Chtěla bych něco ze zdravého mača v sobě.

Ale v našem případě rozeznat správně mezi jedem a rájem není vůbec lehké.

Možná k pochopení mača pomůže mi džungle: krásná, divoká, svoje, léčivá i jedovatá zároveň.


P.S. Foto je ilustrační a poskytl mi ji jeden italský spolucestující, protože jsem sháněla autentický obrázek s mačetou.