Nápad na sérii krátkých postů 250 Shiny Words vznikl v továrně v městečku Prachatice, kde jsem asi tak osm dní chodila na brigádu.
To bylo tak:
Při své návstěvě v Česku jsem chtěla využít svého práva pracovat (které v Izraeli nemám).
Při monotónní práci pro roboty (několik hodin sezení a totožných pohybů: vzít součástku—strčit ji na šablonu—šup s ní na laser) jsem poslouchala podcast Superhumans at Work.[1]
Jednoho dne už jsem nevydržela evidentní rozpor mezi tím, co poslouchám – podcast, kde mluví inspirativní lidé o svých inspirativních kariérách – a tím, co dělám – neinspirativní pohyby, které by dnešní roboti určitě zvládli.
Taková kariéra mi za to nestojí,
rozhodla jsem se.
Meanwhile: v jednom díle Superhumans at Work jsem poslouchala člověka jménem Tucker Max, podle něhož by všichni za svůj život měli napsat knihu. Maxova metoda: každý den napsat aspoň 250 slov. Délka delšího mailu.
Jednoho dne, kdy už moje duše nemohla v továrně vydržet ani o minutu déle – přesto, že jí platili, a přesto, že tam měla zůstat už jen pár dní, zatímco jiní tam pracují roky – rozhodla se čas a energii investovat do psaní a šíření světla.
Ve spojení s nápadem denně vyplodit aspoň 250 slov vznikl první článek ze série 250 Shiny Words. Každý post má přesně 250 slov – vejít se přesně do té ohrádky je někdy docela výzva.
Poznámka na konec – většina těchto 250 Shiny words je v angličtině. Ale to zvládneš. Pokud ses někdy učila anglicky. A pokud chceš.
[1] Při robotické práci jsem si nepřipadala jako Superhuman, nýbrž skoro ani ne Human.
SLOV: 250
