Na můj vkus jsme příliš propadli moci PAPÍRŮ. Nemáš příslušné PAPÍRY? Budeš se třást, aby Tě pustili někam, kam bys před nějakou dobou mohla bez problému. Když Tě nachytají bez PAPÍRU, budeš se nejen cítit jako kriminálník – Ty jím budeš. Že jsi byla sprostá k druhé bytosti, to nikoho nezajímá. Ale nemáš papír, nemáš právo.
Před pár měsíci mamka bráchovi meldovala, ať si schová „certifikát“ o prodělání korony – má prý „cenu zlata“. V některých případech určitě.
PAPÍRY se liší od REALITY. Realita je daná (aspoň pro účel této úvahy). Třeba, že se Pegleyová jmenuju. V ideálním případě by PAPÍRY měly dokládat REALITU.
Co když ale někdo místo Pegleyová napíše Pecleyojá? (Jedna z mnoha real life zkomolenin tohoto jména). Nastává konflikt mezi PAPÍREM a REALITOU.
K mému smutku nás byrokratický organismus blafuje tak, že mnozí z nás přikládáme větší důležitost PAPÍRU, než REALITĚ. Nestačí slovo živé bytosti o tom, že se jmenuje tak a tak. Musí na to mít papír. A pokud paní notářka náhodou na papíře udělá překlep, živá bytost má problém: PAPÍR říká, že je někdo jiný, než je. A PAPÍRY má svatou platnost. Nikoho nezajímá slovo živé bytosti, dokud se úředně neověří.
Důležitější je mít PAPÍR řidiče, než to, jestli skutečně umím řídit.
Důležitější je PAPÍR o tom, že je někdo duševně nezpůsobilý, než jeho skutečný stav duše.
Důležitější je PAPÍR o očkování, než skutečnost, že jsem zdravá.
Mezi PAPÍRY, jako mezi lidmi, existuje hierarchie. Tak například: mám PAPÍR (=vízum), který mě opravňuje dýchat vzduch na území určitého STÁTU. To ovšem neznamená, že se můžu pustit jen tak na špacír za HRANICE onoho státu. Teda – můžu. Ale při návratu je vízu nadřazen PAPÍR o provedeném očkování.
Papíry komplikující hru života
A to nemluvím o stovkách dalších PAPÍRŮ, které lidem komplikují hru života.
PASY.
POVOLENÍ.
POKUTY.
POSUDKY.
PŘIHLÁŠKY.
PENÍZE.
Jo, PENÍZE jsou taky PAPÍR. Dohoda. Samozřejmá víra v jejich moc.
PAPÍRY samozřejmě nemají svatou platnost samy od sebe nebo snad danou Stvořitelem. Jejich moc pochází od naší víry. Díky víře hráčů mají PAPÍRY nad hráči určitou moc. Na jednotlivých bytostech pak je, jak s PAPÍRY dokáží hrát. Teprve tehdy, je-li dostatek lidí, kteří věří v moc PAPÍRU, nabývá PAPÍR platnosti. PAPÍRY čerpají moc z všeobecné dohody. Proto říkám, že i PENÍZE jsou PAPÍR.
PAPÍRY za nás řeší jednu věc – ubírají nám břemeno osobní odpovědnosti.
Mám PAPÍRY na auto = umím řídit (v Lamy případě určitě ne)
Vlastním PAPÍRY o provedeném očkování = jsem bezpečná a nic určitě nechytím (v Lamy případě tento papír chybí, ale stejně se považuje za bezpečnou)
Souvislost papírů, hry a nudy
Píše-li Lama, že PAPÍRY komplikují hru života, myslí to tak, jak píše: hru.
Ve hře také dostáváme úkoly, sbíráme body a překonáváme překážky. PAPÍRY, které mi život posílá do cesty, můžu vidět jako překážky, které musím překonat.
Co by to bylo za hru, kdyby byla bez překážek?
Nuda.
Lama má z nudy strach. A tak se vydává naproti PAPÍROVÝM PŘEKÁŽKÁM.
Třeba tak, že spoléhá na zářivost lidí. Největší naděje i nebezpečí je totiž v tom:
Moc PAPÍRŮ je výsledkem dohody mezi hráči.
DOHODY.
Slov: 2×250
Foto: Elad Ben-Cnaan
