Já a moje Ego je příběh, na jehož počátku stojí má nejranější vzpomínka – od té doby si totiž uvědomuji sama sebe. Příběh Já a moje Ego, který prožíváme všichni, kdo žijeme život člověka, se uzavírá společně s uhasnutím života v těle.
Ukotvené někde na pomezí těla a duše, Ego je naše vozítko v tomto světě – jen díky Egu můžu říci Já jsem Adéla. Můžu zakoušet třeba Já jsem žena. Díky Egu prožívám každodenní život a beru na sebe různé kostýmy = identity. Žena, studentka, učitelka, dcera, Adéla, cizinka, Češka, kamarádka, partnerka, Lama, turistka, zaměstnankyně. To jsem já na úrovni Ega, v rovině každodenního života.
Ego = hračička na jedinečnost i oddělenost
Do hry života všichni vstupujeme se vskutku rafinovanou hračičkou = Egem. Našimi Egy se od sebe odlišujeme. Jen díky Egu můžu říct Já jsem Adéla a třeba už ne Já jsem Barbora.[i] Ega nás tedy činí jedinečnými a zároveň oddělenými individui. Egem se vymezujeme jeden vůči druhému.
Moje Ego končí tam, kde začíná Ego druhého.[ii]
Ego je nutnou hračičkou, pokud chceme hrát hru života – díky němu cítíme, volíme a rozlišujeme třeba mezi sebou a svým partnerem. (Viz níže – Já a moje Ego)
Bez Ega bychom totiž všichni byli jedno.
Co by to pak bylo za hru, kdybychom byli všichni Jedno?
Nemohli bychom
- Se hádat.
- Závidět si.
- Soutěžit.
- Vyměňovat si názory.
Byla by to asi trochu nuda. Zatím jsme tedy pro hru života každý vybaveni jednak Tělem, jednak Egem. Tak už je to prozatím ve světě zařízeno.
[i] Barbora je moje sestřička.
[ii] Parafrázuji zde myšlenku Jean-Paul Sartra: Svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého. V originále Ma liberté s’arrête où commence celle d’autrui.
Já a moje Ego
Následující řádky vznikly jednoho listopadového dne roku 2021, kdy se moje Ego cítilo zraněné.
Ne. Oblíbené slovo mého ega již od útlého dětství.
Ego sadisticky velí: Ubliž. Kousni. Útoč.
Moje ego je extrémně hrdé a extrémně tvrdohlavé.
Otáčím se na bok, a myslím tím: obejmi mě!
Ostentativně si nevšímám, a myslím tím: všimni si mě!
Odmítám, a v duchu křičím: Dobývej!
Čučím do mobilu, a přitom si chci povídat.
Říkám ne a myslím ano,
Říkám nic se nestalo, a přitom se stalo,
Říkám nevadí a myslím vadí.
Jsem odměřená a po něm chci vášeň.
Jsem zdrženlivá a po něm chci akci.
Zprávy schválně ignoruju a po něm chci: piš mi.
Robin Sharma, autor knihy Mnich, který prodal své Ferrari, říká:
A bad day for the Ego is an awesome day for the Soul. Špatný den pro Ego je úžasný den pro Duši.
FOTO: Elad Ben-Cnaan
